Efektivní doprava: portál dobrých řešení v oblasti dopravy

Zürich HB – nejvytíženější nádraží na světě

Od páté hodiny ranní do jedné hodiny po půlnoci na všech dvaceti šesti nástupištích každodenně více než 2 600 vlaků a 400 000 cestujících. Podle dopravních prognóz vzroste jejich počet do roku 2020 na půl milionu.

Město Curych se 400 tisíci obyvateli je největším švýcarským městem a je součástí metropolitní oblastí s 1,9 miliony obyvateli. Hlavní nádraží, situované v centru města, patří mezi nejvytíženější nádraží na světě. Bylo postaveno v roce 1871 původně jako hlavové nádraží, kde musely všechny vlaky končit.

Revoluce v cestování veřejnou dopravou v curyšské aglomeraci nastala v roce 1990. V květnu zahájil svou činnost Curyšský dopravní svaz (ZVV) a lidé tak mohli poprvé cestovat autobusem, vlakem i tramvají na jednu jízdenku. V témže roce byl uveden do provozu Curyšský S-Bahn, kdy
příměstské vlaky vytvořily páteřní síť veřejné dopravy.

Otevření prvního městského železničního tunelu

Tunel Hirschengraben mezi Zürich HB a Stadelhofen. Lukas Häfliger CC BY 3.0

Skutečný rozmach veřejné dopravy v okolí Curychu nastal o roku později. Na hlavním nádraží byla otevřena nové podzemní nástupiště, odkud vlaky začaly projíždět tunelem do stanice Curych-Stadelhofen na druhé straně města. To umožnilo příměstským vlakům plynule projíždět přes město, aniž by soupravy musely na hlavním nádraží měnit směr jízdy. Zvýšení kapacity celého železničního uzlu v Curychu umožnilo vytvořit základ městské železnice, která společně s příměstskými linkami S-Bahn tvoří páteřní síť veřejné dopravy v celé aglomeraci. O jejím vybudování rozhodli obyvatelé kantonu Curych v referen du v listopadu 1981. Během patnácti let se počet přepravených cestujících zdvojnásobil a dnes mají příměstské vlaky 27 linek na síti o délce 380 kilometrů.

Hlavové nádraží na povrchu bylo rozšířeno a ponecháno pro vlaky dálkové dopravy. Dočasně byly také vybudovány 4 nástupiště pro některé příměstské linky, které na hlavním nádraží v Curychu musely z kapacitních důvodů končit.

Durchmesserlinie

Tunel Weinberg mezi Zürich HB a Zürich Oerlikon. Autor: Lukas Häfliger, CC BY 3.0

Rozvojové plány nádraží musely reagovat na rostoucí poptávku a další nárůst počtu vlaků na stávající infrastruktuře nebyl možný. Proto vznikl projekt Durchmesserlinie, tedy diametrální neboli průjezdné linky. Jeho součástí je stavba druhého městského železničního tunelu o délce 4,5 kilometru zaústěného do dvou nových podzemních nástupišť pod hlavním nádražím. Pro zajištění bezpečné jízdy vlaků za sebou při velmi krátkých intervalech bylo potřeba také vybudovat nová mimoúrovňová křížení kolejí z jednotlivých tratí směřujících do uzlu. Nový tunel zvýšil kapacitu celého uzlu a umožnil přímý průjezd příměstských vlaků ve směru Altstetten – Oerlikon, stejně tak jej budou využívat dálkové vlaky na trase Winterthur – Curych – Bern.

Projekt Durchmesserlinie schválili v referendu v roce 2001 občané kantonu Zürich 80% souhlasem. Celkové náklady činily 2 miliardy švýcarských franků, z toho jednu třetinu financoval kanton Curych ze svého rozpočtu. První část byla uvedena do provozu v červnu 2014, celý projekt byl
dokončen v prosinci 2015.

Durchmesserlinie spojuje západní nádraží Altstetten s hlavním nádražím v centru a stanicí Oerlikon na severu města. V první fázi projektu mezi lety 2007 a 2014 byl vybudován úsek stávající se z nového podzemního nádraží Löwenstrasse v hloubce 16 metrů pod halou hlavového nádraží Zürich
HB a pod řekou Sihl. Odtud je trať západním směrem vyvedena na povrch k nádraží Altstetten a opačným vedena 4,8 km dlouhým dvoukolejným tunelem Weinbergtunnel na sever do čtvrti Oerlikon, kde se napojuje na stávající trať spojující mimo jiné letiště Zürich s nadzemní částí
hlavního nádraží.

Ke slavnostnímu otevření tohoto úseku došlo 15. června 2014, přičemž akce spojené se zahájením provozu podle odhadů navštívilo až 200 000 lidí.

Druhá fáze projektu byla uvedena do provozu ke změně jízdního řádu – 13. prosince 2015. Do provozu uvedeny dva nové mosty spojující nádraží Löwenstrasse (HB) a Altstetten. S délkou 1156 metrů se Letzigrabenbrücke stal nejdelším mostem na síti Švýcarských drah (SBB).

Kromě 320 regionálních vlaků využívá od tohoto dne nové spojení i 120 vlaků dálkové dopravy. Díky zprůjezdnění uzlu nemusí tyto vlaky nadále v horní hale nádraží provádět úvrať a mohou rychleji pokračovat ve své jízdě.

Financování

Celková cena projektu činila 2,031 miliard švýcarských Franků, tedy přibližně 37,8 miliardy korun při cenové úrovni v roce 2005. Dvě třetiny nákladů jsou připočítávány dopravě regionální, třetina dálkové (667 milionů franků). Náklady spojené s dálkovou dopravou a polovinu za část pro regionální dopravu uhradila vláda, respektive Švýcarské dráhy (SBB), zbývající třetinu kanton Zürich.

Nádraží Oerlikon

V roce byla 2011 zahájena rekonstrukce curyšského nádraží Oerlikon, do kterého je Durchmesserlinie zaústěna. S frekvencí 110 tisíc cestujících denně jde o šestou nejvytíženější stanici ve Švýcarsku. Rozšíření stanice z 6 na 8 kolejí si vyžádalo zábor okolního prostranství, na kterém stávala historická budova bývalého podniku Maschinenfabrik Oerlikon. Ta měla stavbě ustoupit.

Na konci května 2012 byla celá 80 metrů dlouhá stavba za značné pozornosti veřejnosti a médií posunuta o 60 metrů.

Reference

1. SBB: Durchmesserlinie Zürich (německy)
2. ZVV – Durchmesserlinie (německy)