Hlavní nádraží v Curychu (Zürich HB)

Zürich Hauptbahnhof je největším nádražím ve Švýcarsku a z hlediska počtu vlaků za den nejfrekventovanějším nádražím Evropy.

Curych je největší švýcarské město a zároveň hlavním železničním uzlem celého Švýcarska. S pouhými 400 tisíci obyvateli disponuje nádražím s největším počtem odbavených vlaků a cestujících za den v celé evropě – přes 2 900 vlaků a 400 tisíc lidí za den, což je tři krát více než Praha hl. n., při porovnatelné velikosti a počtu obyvatelů země.

K dosažení tohoto čísla muselo od svého vzniku v 19. století projít několika rozšířeními – nejprve vzniklo hlavové nádraží se šesti kolejemi, pak byly ve 30. letech vysunuty kusé koleje do dnešní polohy před starou halu.

V roce 1990 byl dokončen tunel Hirschengraben který umožnil průjezd příměstských vlaků S-Bahn skrz město, které v centru úspěšně nahrazují metro. Nádraží tím také získalo 4 nové koleje. Vzhledem ke značnému počtu zde nastupujících a vystupujících cestujících je pro každý směr k dispozici samostatné nástupiště o dvou hranách (na vnější kolej se vjíždí do odbočky rychlostí 60 km/h). Kolej se příměstským vlakům přiděluje automaticky podle situace v reálném čase, takže informační systémy uvádí vždy kolej „21/22“ apod.

Tunel Hirschengraben mezi Zürich HB a Stadelhofen

Tunel Hirschengraben mezi Zürich HB a Zürich-Stadelhofen. Autor: Lukas Häfliger, CC BY 3.0

Rozmach S-Bahnu vyvolal nebývalý nárůst počtu cestujících, co v kombinaci se strategií dálkové dopravy Bahn 2000 vyvolalo potřebu dalšího tunelového projektu Durchmesserlinie. Nový tunel Weibnerg mezi 4. nejvytíženějším švýcarským nádražím Zürich-Oerlikon, a nádražím Zürich-Alstetten na druhé straně je využíváno tak pro příměstskou jako i dálkovou dopravu, včetně napojení letiště. Nová podzemní část pod ulicí Löwenstrasse také rozšířila nádraží o 4 koleje.

Podzemní nástupiště Löwenstrasse pod Zürich Hauptbahnhof

Podzemní nástupiště Löwenstrasse pod Zürich HB. Autor: Daniel Brvnišťan

Tunel Weinberg mezi Zürich HB a Zürich Oerlikon. Autor: Lukas Häfliger, CC BY 3.0

Tunel Weinberg mezi Zürich HB a Zürich-Oerlikon. Autor: Lukas Häfliger, CC BY 3.0

Nádraží je ve všední dny otevřeno od páté hodiny ranní až do jedné hodiny po půlnoci. O víkendu jezdí příměstská doprava i přes noc.

Dopravní informační systém ve stanici i ve vlacích je jednoduchý, přehledný a všechny podstatné informace si lze přečíst ve čtyřech jazycích. Kvůli vysoké četnosti spojů osobní dopravy je pro přehlednost hlavní odjezdová tabule rozdělena na dvě části. Jedna zobrazuje odjezdy dálkových spojů a druhá odjezdy příměstských vlaků.

Dopravní uzel curyšského nádraží je zároveň velkým obchodním centrem. Jen samotná podzemní pasáž “Rail City” čítá více než 200 obchodů. Byla vytvořena v podchodech spojujících jednotlivé části nádraží s okolními ulicemi. V celé stanici pak najdete více než 250 obchodů a služeb z 29 odvětví.

Díky své poloze v centru města funguje jako výrazný rozvojový prvek. V jeho okolí rostou nové kancelářské budovy i obchodní centra. To má bezesporu kladný vliv na cenu nemovitostí, které patří díky atraktivitě nádraží k nejvyšším v celém Švýcarsku.

K nádraží je dovedeno 8 tramvajových a 2 trolejbusové linky, což vytváří společný dopravní uzel železnice a městské dopravy. V blízkém okolí je také několik lokalit se stojany na jízdní kola a automobilisté mohou využít přibližně 100 parkovacích míst s omezenou dobou parkování.

 

Zajímavostí nádraží je také řízení jeho provozu. Od roku 1989 řídí veškerý pravidelný provoz počítače, které stále využívají původní reléové zabezpečovací zařízení, čímž se ušetřilo za přestavbu celého systému. Výpravčí do tohoto procesu vstupují jen v případě mimořádností.

Pro zajištění bezpečné jízdy vlaků za sebou při velmi krátkých intervalech bylo potřeba také vybudovat nová mimoúrovňová křížení kolejí z jednotlivých tratí směřujících do uzlu.

Je třeba poznamenat, že po této modernizaci následovaly další úpravy nádraží v souvislosti s konceptem Bahn 2000. Přestože se jedná o různé projekty, vzájemná koordinace mezi nimi, s cílem dosažení synergického efektu, je ve Švýcarsku naprostou samozřejmostí. Aby mohlo nádraží pojmout tolik vlaků, bylo třeba kromě moderního řízení dopravy vybudovat i řadu mimoúrovňových křížení (tj. mostů a podjezdů), aby se dostatečně využila kapacita příjezdových tratí.

4 thoughts on “Hlavní nádraží v Curychu (Zürich HB)

  1. Petr Šlegr on

    Jen bych ještě doplnil, že na železniční stanici Zurich HB je pozoruhodné, že Švýcaři nemají problém zkombinovat staré reléové SZZ s moderním počítačovým systémem automatického stavění vlakových cest.

  2. Petr Janeček on

    Dobrý den, chtěl bych se zeptat s jakým zabezpečovacím systém pracují na Zürich HB?

    • Michal Drábek on

      Celá stanice Zürich HB je zabezpečena původním reléovým zabezpečovacím zařízením (odpovídá SZZ 3. kategorie v ČR). Jedinou výjimkou je provizorní kolejová skupina “Sihlpost” (kusé koleje 51-54), která je zabezpečena elektronickým stavědlem. Nad těmito zabezpečovacími zařízeními funguje nadstavba ve formě automatického stavění vlakových cest. Dopravní zaměstnanci do tohoto procesu zasahují pouze v případě zpoždění nad cca 3 min či jiných mimořádností.

      • admin_swiss-transport on

        Ještě doplníme, že dodavatelem zabezpečovacího zařízení byla švýcarská firma Integra Signum, nyní součast firmy Siemens.

        Admin
        Swiss-transport.cz

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

*