Rychlá trať Mattstetten – Rothrist (NBS Mattstetten – Rothrist)
V rámci projektu Bahn 2000 na zkapacitnění a zrychlení osobní dopravy ve Švýcarsku bylo rozhodnuto o zkrácení jízdních dob mezi Bernem a Zürichem na méně než jednu hodinu. Vzdálenost mezi hlavním a největším městem země přitom po stávající železnici činila přes 120 kilometrů a dosáhnout požadované cestovní rychlosti nebylo při směrových poměrech trati snadné. Řešením se stala 45 kilometrů dlouhá nová trať spojující stanice Mattstetten a Rothirst s maximální provozní rychlostí 200 km/h. A není to jen relace Zürich – Bern, která se dočkala zrychlení. Díky mimoúrovňové odbočce Wanzwil lze východní úsek trati využívat i pro cesty Basel – Lausanne / Genève.
Základní parametry
| Léta výstavby | 1996 – 2004 |
| Délka tratě | 45,079 km |
| Souhrnná délka tunelů | 14,6 km |
| Počet tunelů | 9 |
| Počet mostů | 7 |
| Maximální rychlost | 200 km/h |
| Konstrukční rychlost | 250 km/h |
| Minimální poloměr oblouků | 3000 m |
| Náklady na stavbu | 1,68 mld. CHF |
| Maximální sklon | 20 ‰ |
| Zabezpečovací systém | ETCS L2 |
Cílem výstavby nové trati, otevřené v roce 2004, bylo zkrácení dojezdových časů mezi oběma městy alespoň o 13 minut, což umožňuje dosáhnout takzvané systémové jízdní doby, tedy takové, která je násobkem 30 minut. Díky tomu mohou vlaky vždy před “půl”, respektive “celou” hodinou přijet do uzlů Zürich / Bern a cestující mohou přestoupit na vlaky, které krátce po půl či celé z uzlu odjíždí.
Díky vícenásobnému napojení nové trati na tratě stávající bylo dosaženo jejího efektivnějšího využití i podstatného přínosu pro přilehlý kanton Solothurn i mnohé další relace. Vedle spojení Zürich – Bern pro spojení do Luzernu a Basileje. Vlaky z Bernu do Luzernu přitom po této ani podobné trase dříve vůbec nejezdily; bylo tak de facto možno upustit od současné modernizace hned tří původních tratí přes Burgdorf (Bern – Olten), přes Oensingen (Olten – Solothurn) a údolím Emmenthal (Luzern – Bern). Náklady na vybudování projektu činily 1,68 miliard švýcarských Franků.
Pro umožnění 2-minutového následného mezidobí vlaků byla trať v roce 2006 vybavena evropským zabezpečovacím systémem ETCS. Rychlost byla zpočátku omezena na 160 km/h, v souvislosti se zprovozněním ETCS však byla navýšena na 200 km/h. Podle studie, kterou vypracoval železniční expert Hans Bosshard a inženýr švýcarské polytechniky (ETH Zürich) Jürg Perrelet, je novou trať možné používat i pro vyšší rychlosti, až 250 km/h. Společně s vybudováním dalších přeložek či nové tratě mezi Zürichem a Oltenem směrem k Rothrist by se mělo podařit snížit cestovní dobu na trase Bern – Zürich dokonce až na 30 minut.
Trasování
Trať prochází Švýcarskou plošinou, nejhustěji obydlenou oblastí země se střední nadmořskou výškou mezi 400 až 600 metry nad mořem. Částečně kopcovitý terén si vyžádal stavbu 7 mostů a 9 tunelů, z nichž nejdelší, Murgenthaltunnel, má délku 4745 metrů. Trať vede pod 17 silničními podjezdy a překonávají ji též 3 biokoridory. Stavba zabírá 283 ha, dotýká se 35 obcí a 557 vlastníků půdy.
Můžete mi vysvětlit, proč má NBS délku pouze 50 km?
NBS byla navržena na takovou délku a rychlost, aby umožnila systémovou jízdní dobu 1 hodinu mezi Curychem a Bernem (přesněji 56 minut). Realizace této jízdní doby vedla ke skokovému nárůstu počtu denně dojíždějících cestujících mezi oběma městy.
Doplním, že poměrně krátké úseky novostaveb vysokorychlostních tratí jsou v Evropě běžné. Jeden příklad za všechny: vysokorychlostní trať Norimberk – Ingolstadt na rychlost 300 km/h je má délku jen 87 km.
Admin
Swiss-transport.cz