Vlak kategorie ICN
Jako vlaky ICN jsou ve Švýcarsku označovány vlaky zajišťované naklápěcími soupravami (v němčině InterCity-Neigezug). Ve většině případů jde o vlaky kategorie InterCity, příležitostně též InterRegio či RegioExpress.
Důležitým poznatkem z tohoto úseku je hlavní myšlenka naklápěcích souprav na železnici. Nejde o žádný „luxusní nadvlak“, jehož ambicí jsou rychlostní rekordy. Tyto soupravy bývají nasazovány na tratě, kde je třeba zkrátit jízdní doby, avšak nevyplatí se vysoká investice do jejich zásadní přestavby (narovnání). Jako alespoň částečné řešení je využita naklápěcí technika.
Toto je v přímém kontrastu s tím jak bylo pri uvedení pozicováno SuperCity Pendolino Českých drah, které bylo nasazeno na hlavní trať s nejlepšími (na poměry České republiky) parametry kde se výhoda naklápění využije nejméně a zároveň zpoplatněno speciální místenkou.
Použitím naklápěcí techniky jsou vyššími provozními náklady (na straně dopravce) nahrazeny ušetřené výdaje investiční (kvalitně průběžně udržovaná trať kromě dílčích přizpůsobení žádné velké modernizace pro provoz vozidel s naklápěcími skříněmi nevyžaduje).
Koncept vlaků ICN ve Švýcarsku ukazuje důležitost společného plánování infrastruktury a provozu.
Naklápěcí jednotka SBB ICN RABDe 500 Foto: David Gubler CC BY-SA 3.0
Reprezentantem této kategorie vlaků je elektrická jednotka typu RABDe 500 dopravce SBB. Vozidlo bylo konstruováno s ohledem na maximální využití nově budované infrastruktury, hlavně NBS Mattstetten–Rothrist a má proto provozní rychlost 200 km/h (maximální dosažitelná 220 km/h). I tu se nabízí porovnání s českými koridory na 160 km/h a Pendolinem ČD s maximální rychlostí 230 km/h. Maximální využití kapacity infrastruktury je dosaženo i použitím ETCS L2 umožňující interval až 2 minuty.
Podobnou kategorii vlaků představují jednotky DB a ÖBB ICE T a ICE TD.