Základnový tunel Lötschberg (Lötschberg-Basistunnel)
Základnový tunel Lötschberg leží na důležité severojižní tranzitní ose sever – jih evropského nákladního koridoru č. 1 z Holandska a Německa do Itálie. Tunel byl vybudován v rámci programu švýcarské vlády NEAT pro zvýšení kapacity a zrychlení tranzitu přes Alpy po železnici.
Lötschbergský úpatní tunel neboli základnový tunel na trati Bern – Brig výrazně skrátí a zrychlí cestu pro vlaky ze severu na jih nahrazením klikaté trati stoupající ke stávajícímu tunelu Lötschberg délky 14,6 kilometrů, který byl otevřen již v roce 1913.
Základnový tunel Lötschberg. Mapa: Cooper.ch, public domain
Nový základnový tunel je dlouhý cca 35 km, plánovaný jako plně dvojkolejný, ale dočasně otevřen jako částečně jednokolejný (stávající tunel zůstává v provozu). Maximální návrhová rychlost je 250 km/h, v současnosti se v něm jezdí zatím jen rychlostí 200 km/h. Je vybaven jenom evropským zapezpečovacím zařízením ETCS L2 bez národního systému.
Tunel je koncipován pro využití rychlou osobní dopravou tak i nákladní dopravou. Spolu s Gotthardským základnovým tunelem tvoří hlavní součást strategie Neue Eisenbahn-Alpentransversale (NEAT) umožňující zvýšit počet tranzitních multimodálních vlaků ložených kontejnery nebo návěsmi z Něměcka do Itálie a tím odlehčení cestní síti. Zároveň skracuje jízdní doby z kantonu Valais na jihu Švýcarska do města Bern o polovinu, čímž umožní denní dojíždění za prací či studiem. Tunelem jezdí moderní vysokorychlostní jednotky InterCity-Neigezug.
Na Lötschbergský tunel navazuje hloubený tunel Engstlige, dlouhý 2,6 km.
Stavba tunelu byla rozdělena na 3 fáze:
- Fáze 1: stavba asi 75% délky západní tunelové roury a celé východní roury hlavního tunelu, tunel Engstlige, dva mosty přes Rhônu a vrt větve od Steg. Kolej je položená v celé délce východní roury tunelu Lötschberg a Engstlige a asi 12 km v západní rouře tunelu Lötschberg, začínající od jihu.
- Fáze 2: pokládání kolejí v již vyražené, ale nevybavené části západní roury tunelu Lötschberg a v západní roure tunelu Engstlige.
- Fáze 3: ražba zbylých 8 km západní roury, položení kolejí na větev Steg a spojení této větve s hlavní trasou Brig-Lausanne, směrem k Lausanne.
Výstavba tunelu začala v roce 2000, první fáze byla do provozu byl předána 9.12.2007. Náklady činily cca 3,4 miliardy EUR.
V současnosti využívá tunel asi 110 vlaků denně. Dalších 66 stále využívá starý tunel, z důvodu limitované kapacity do plného zdvoukolejnění. Nákladní vlaky mohou dosahovat délky až 1500 metrů a hmotnosti 4000 tun, obě hodnoty jsou dvounásobkem standardních hodnot pro dosažení kterých je modernizován celý nákladní koridor č. 1 z holandských a německých přístavů do Itálie.
Tunel neprovozují švýcarské spolkové železnice SBB ale společnost BLS, většinově vlastněna kantonem Bern, na jejíž železniční síť je napojen. Dohledové centrum tunelu je ve stanici Spiez, odkud se řídí i síť společnosti BLS.